Informačni centrum Uherské Hradiště

ERB 
1. AktualitySIPKA 2. Programy kulturnch akcSIPKA 3. OkresSIPKA 4. TelefonySIPKA 5. OdkazySIPKA 6. FirmySIPKA 7. Obce a adySIPKA 8. Slovcko SIPKA 9. FotogalerieSIPKA 10. AplikaceSIPKA 11. InzerceSIPKA 12. RealitySIPKA 13. Java utilitySIPKA 14. SIPKA 15. SIPKA

ICKO  Informační centrum Uherské Hradiště  ICKO Sobota 21. října 2017, 10:24
Svátek má Brigita - zítra slaví Sabina


ReklamaBANER midi-song.com
linka

REGIONÁLNÍ TISK
 
  CHARAKTERISTIKA OKRESU Uh.Hradit

    zem okresu Uheskho Hradit le v jihovchodn sti esk republiky. M tvar nepravidelnho lichobnku, dlenho tokem eky Moravy na men - zpadn st s patm Chib a rozshlej - vchodn st s patm Blch Karpat. Je obklopeno okresem Zln, Krom, Hodonn a Trenn, s nm tvo hranici mezi R a SR.

 Silnin vzdlenost
 vybranch mst
 od Uh.Hradit
km
  Praha 270
  Hodonn 44
  Budapest 320
  Brno 73
  Krom 32
  Wien 142
  Plze 364
  Zln 27
  Milano 982
  Olomouc 68
  Bratislava 139
  Mnchen 635
  Ostrava 131
  Trenn 64
  Berlin 618
  st n. Labem 362
  Koice 388
  Warszawa 536

    Rozloha okresu je 992 km2. Velikost rozlohy se okres Uh. Hradit ad na 40.msto ze 76 okres esk republiky. Z uveden vmry pipad 61 % na zemdlskou pdu, 29,7 % tvo lesy, 1,3 % vodn plochy, 6,1 % ostatn plochy a 1,9 % zastavn zem. Hospodsk plocha okresu in 57,8% jeho rozlohy. Nejvy bod okresu je vrchol Velk Javoiny v Blch Karpatech - 970 m n.m., nejni bod je hladina Moravy v Uherskm Ostrohu - 173 m n.m. Prmrn vka je 318 m n. m.

    Klimaticky spad vtina zem do tepl oblasti charakterizovan dlouhm suchm ltem, teplm jarem a podzimem a krtkou suchou zimou. Pouze mal st Blch Karpat le v oblasti charakterizovan velmi krtkm, vlhkm a mrn chladnm ltem a dlouhou, mrn vlhkou zimou. Nejsu jsou v okrese nejni sti v Dolnomoravskm valu a podh Chib, nejdetivj naopak svahy a vrcholy Blch Karpat. Prmrn ron teplota okresu se pohybuje okolo 8 C, v lednu -2,5C, v ervenci 17,5C a prmrn ron hrn srek in 615mm.

    Potem obyvatel se okres ad na 18. msto v R a na 5. msto v bvalm Jihomoravskm kraji (za okresy Brno-msto, Brno-venkov, Zln a Hodonn). Posledn statistick informace k 31.12.1995 uvd stav obyvatel v okrese 145 705 osob (z toho 71 065 mu a 74 640 en). Sdeln strukturou se vyznauje pevahou velkch obc s 1000 a 9999 obyvateli. Podle potu obc , kterch je 78, pat mezi okresy s ni hustotou obc.

Obce mstskho charakteru jsou:

    • okresn msto Uhersk Hradit (poet obyvatel 27 566)
    • Uhersk Brod (17 965)
    • Star Msto (6 845)
    • Kunovice (5 168)
    • Bojkovice (4 919)
    • Uhersk Ostroh (4 547)
    • Hluk (4 356).
Vlivem koncentrace osdlen , historickch tradic i vroby je okres lenn na 2 sti:
    • Uherskohradisko se stediskem v Uherskm Hradit
    • Uherskobrodsko se stediskem v Uherskm Brod.
Regionln srovnn v rmci Jihomoravskho kraje
(zahrnuje 14 kres o rozloze km2 s 2 060 000obyvatel - Blansko, Brno-msto, Brno-venkov, Beclav, Hodonn, Jihlava, Krom, Prostjov, Teb, Uhersk Hradit, Vykov, Zln, Znojmo, r nad Szavou)
rozloha poet obyv. hustota obyv. poet obc z toho mst po.dom/byt poet firem
stav 992 km 145 705 147 obyv./km 78 5 36 693 / 51 196 828
poad v kraji 10. 5. 3. 13. 10.-11. 4. / 5. 7.
podl v % 6.6 7.08 - 5.3 6.25 8.44 / 6.71 6.27



Historie okresu

    Okres oplv bohatou histori, je sah do dvn minulosti. Ji ve star dob kamenn se na zem dnenho okresu zdrovali pravc lid, jak dokldaj archeologick nlezy v Bnov, Bojkovicch i Ostrosk Nov Vsi. Od stedn doby kamenn zaznamenvme po celm zem okresu doklady o osdlen a zpsobu ivota pravkch lid.

    Okres Uhersk Hradit vstoupil do djin naich nrod zvl᚝ vznamn v obdob slovanskho osdlen. Svd o tom ada nlez v etnch lokalitch, ale zejmna existence jednoho z nejvtch center Velk Moravy na zem Starho Msta a okol. Bohatost nlez nasvduje, e ve druh polovin 9. stolet se velkomoravsk sdlitn aglomerace vyrovnala, ba dokonce i pedila obdobn centra tvocch se feudlnch stt v zpadn Evrop. O vysok emesln, ale i duchovn rovni tehdejch obyvatel svd nejen nlezy tavcch pec, nad, keramiky, zbran a perk, ale tak pozstatky zdn sakrln architektury, kter byly odkryty v pti lokalitch na zem okresu. Pro svj nesmrn historick vznam byly vyhleny nrodnmi kulturnmi pamtkami a ve Starm Mst byl na nejvznamnj lokalit vybudovn Pamtnk Velk Moravy.

    Po zniku Velkomoravsk e ustupuje oblast naeho okresu v djinch sttu ponkud do pozad. Na pelomu 12. a 13. stolet byl moravskm markrabtem Vladislavem Jindichem zaloen cistercick klter na Velehrad, do nho byli v r. 1205 povoln mnii ze zpadoeskho kltera v Plasch. Nejprve byl umstn ve Velehradu (Starm Mst), pozdji peloen na vhodnj msto - do nynj obce Velehrad. Zaloen kltera mlo nesmrn vznam hospodsk, nebo cistercici peovali o rozvoj svch statk a kolonizaci zem.

    Obdob 13. stolet je pro zem okresu nesmrn vznamn, nebo tehdy byla zaloena dv nejvznamnj msta Uhersk Hradit a Uhersk Brod. Pemysl Otakar II. zaloil v roce 1257 na ostrov v ece Morav, v blzkosti brodu, msto a pevnost, jejm poslnm bylo brnit vpdm do vnitrozem eskho sttu. Msto, zpotku oznaovan jako Nov Velehrad, zskalo postupn nzev Hradit s pvlastkem Uhersk.

    Dal vhodn msto k zaloen msta (Uherskho Brodu) leelo na obchodn cest pes eku Olavu, kde se od pradvna vybralo clo v mst eenm Brod (v rozmez let 1254 - 1262).

    Vznam pevnostnho systmu, vybudovanho na vchodn hranici eskho sttu se projevoval tm po cel feudln obdob. Ji od 14. stolet se zem okresu stalo clem njezd vojsk Matoue ka Trenanskho. Po znanou st 15. stolet byl zdej kraj suovn vlkami a boji, nejprve husitskch vojsk, pozdji vlkami mezi Jim z Podbrad a uherskm krlem Matyem Korvnem. Do tohoto obdob spad vznamn vsada, kter se dostalo Uherskmu Hraditi. Toto krlovsk msto po celou dobu zachovvalo vrnost eskmu panovnkovi a odolvalo neptelskm njezdm. Po uzaven mrovch smluv ocenil tehdej vldce Moravy, krl Maty, jeho vrnost a statenost udlenm novho mstskho znaku a prvem peetit listiny ervenou peet, co byla vsada dosud pstupn jen nejvym lechticm v zemi.

    Pomrn klidnj obdob pro kraj znamenalo 16. stolet, kdy msta i vesnice mly dostatek prostoru pro rozvoj obchodu a vrobn innost, ale i pro svobodn projevy svho pesvden. Z tto doby se datuje nzev zdejho kraje Zahrada Moravy i pechod znan sti obyvatelstva od katolictv k protestantismu.

    Tk obdob pro obyvatelstvo pineslo 17. stolet. zem okresu opustily vznamn osobnosti z ad protestant, kter prchaly ped nsilnou rekatolizac. K nejvznamnjm z nich patil zdej rodk, svtov proslul filozof, teolog a pedagog, uitel nrod Jan Amos Komensk.

    Zvren stolet feudlnho obdob zvila zvislost zdejho kraje na centru upevujc se habsbursk monarchie Vdni. Projevovalo se to nejen odchodem pracovnch sil do "Rakous" za prac ( po zruen nevolnictv v roce 1781), ale i roziovnm kontakt mstn, rodc se drobn buroazie po vybudovn tzv. Severn drhy (Vde - Krakov).

    V dob nastupujcho kapitalismu se Uhersk Hradit stalo vznamnm sprvnm centrem, sdlem krajskch ad. V roce 1884 zde byla zzena prvn esk stedn kola na jihovchodn Morav, kam pichzeli studovat ci i z blzkho Slovenska. Postupn se z msta stalo vznamn kulturn a spoleensk centrum, kter rdi a asto navtvovali vtvarn umlci, hudebn skladatel a spisovatel.

    Na sklonku 19. a na potku 20. stolet dochz i k budovn drobnho prmyslu, zamenho zejmna na zpracovn zemdlskch produkt, vznamnj prmyslov zvody vak byly v okrese vybudovny teprve na potku druh poloviny 20. stolet. Z pvodn zaostalho zemdlskho kraje se podailo vybudovat zemdlsko - prmyslov okres, kter v souasn dob, v obdob trn ekonomiky, pln vznamnou ekonomickou funkci v rmci celho regionu Slovcka - ble viz. Ekonomika a podnikatelsk sfra okresu.

    Bohat historie okresu se promt v dochovanch (resp. objevench), etnch historickch a tm i turisticky zajmavch pamtkch a kulturnch pamtihodnostech. Zachovala se a dodnes udruje ada poutavch obyej a zvyk, je pitahuj nvtvnky ze irokho okol - a mnoh z nich jsou dnes celosttn proslul.



Vznamn pamtihodnosti a turistick zajmavosti

    Nejsevernj nrodopisn oblast Slovcka, hradisk okres, je pro sv nvtvnky pitaliv v neposledn ad i mnostvm historickch pamtihodnost a kulturnch aktivit. Nejvce historickch pamtek je soustedno v obou nejvtch mstech (Uh. Hraditi a Uh. Brodu), dal se nachzej po celm zem okresu.

    V Uherskm Hraditi vytv pirozenou dominantu Masarykova nmst barokn kostel sv. Frantika Xaverskho s pilehlm arelem bval jezuitsk koleje a gymnzia. Protj stranu nmst zdob dva nejkrsnj domy ve mst, renesann dm "U Slunce", dnes Hotel Fojta a barokn lkrna "U zlat koruny" s ernou sgrafitovou vzdobou. V jejich blzkosti stoj jedna ze dvou zajmavch kaen ve mst, barokn kana v italskm stylu z potku 18. stolet. Druh barokn kana z konce 17. stolet je umstna na Marinskm nmst v blzkosti baroknho morovho sloupu z 18. stolet. Arel frantiknskho kostela a kltera, zaloenho koncem 15. stolet a pestavnho v 17. a 18. stolet, se nachz rovn na Marinskm nmst. Nejznmjm pozstatkem pvodnho kamennho stedovkho mstskho opevnn je tzv. Matyova brna, lec v parku v blzkosti ndra SD, zbytky kamenn hradby lze nalzt jet na nkolika mstech ve mst. K nejstarm stavbm ve mst pat gotick kaple sv. Albty ve Vodn ulici, zaloen v roce 1362 a pestavn v 17. stolet.

    Rovn v Uherskm Brodu nalezneme adu pamtihodnost. Namtkou meme upozornit na adu m욝anskch dom i zbytk mstskch hradeb, barokn farn kostel Neposkvrnnho poet Panny Marie, postaven v letech 1717 - 1733 podle nvrh Domenica Martinelliho, v nm se nachzej cenn obrazy a sochy, dominiknsk kostel, barokn pestavn na potku druh poloviny 17. stolet, barokn marinsk sloup z 18. stolet, tzv. Pansk dvr s arkdovm dvorem a kamennmi portly, postaven po roce 1690, barokn kanu se sochou sv. Florina a architektonicky zajmav komplex budov Muzea Jana Amose Komenskho, v nm se nachz barokn sloupov s z roku 1705.

    Z cel ady dalch kulturnch pamtek okresu Uhersk Hradit zde meme namtkov dle pipomenout pvodn devnou, pozdji kamennou tvrz v Hluku, pomnk dajnho rodka - uitele nrod J. A. Komenskho v Komni, skanzen v Tupesch, soustavu starch vinnch sklep ve Vlnov a zmek v Uherskm Ostrohu.

Hrad Buchlov

    Dominantou poho Chiby, lecho v zpadn sti okresu, je hrad Buchlov, jeho potky se datuj do 1. poloviny 13. stolet. Byl zaloen eskm panovnkem jako strategicky obrann pevnost stednho Pomorav a sprvn stedisko se soudn pravomoc tzv. loveckm prvem. Pat k nejvznamnjm pamtkm esk rann gotiky. I kdy byl hrad v trvalm majetku krle a do 16. stolet, byl asto dvn do zstavy lechtickm rodm. Od konce 15. stolet jej vlastnili pni z Cimburka, od 16. do 18. stolet se v jeho vlastnictv vystdaly moravsk rody pn ze erotna, ze Zstizl a z Petvaldu. Poslednmi driteli Buchlova se stala v roce 1800 hrabc rodina Berchtold, jejich zsluhou vzniklo v prostorch hradu muzeum pstupn ji od poloviny 19. stolet veejnosti. Do vlastnictv sttu peel hrad v roce 1945. Dnes v nm meme shldnout dobov interiry spolu s prodovdnmi sbrkami a bohatou knihovnou.

Zmek Buchlovice

    Opravdovm architektonickm skvostem je zmek v Buchlovicch, kter dal zbudovat Jan Dtich z Petvaldu ve slohu pozdn renesance italskm stavitelem Domenicem Martinellim na pelomu 17. a 18. stolet. Vnitek zmku je bohat zdoben freskami,a tak tukami z dlny Baltazara Fontany ve slohu rannho baroka. Salony jsou vybaveny nbytkem ve stylu Ludvka XV. a XVI. Rodinn portrty i etn umleck pedmty vypluj a zdob mstnosti tohoto panskho sdla. Zmek je obklopen pekrsnm parkem se schoditi, terasami, obeliskem, bazeny a kamennmi vzami. Jeho velkou ozdobou je mnostv vzcnch exotickch strom a ke. Odbornou pi o hrad a zmek zajiuje Pamtkov sprva Buchlovice.

Velehrad

    V poslednm obdob stle vtho vznamu nabv poutn msto Velehrad s klterem, kostelem a rozshlm komplexem pozstatk romnskogotickch staveb. K mimodn popularit velehradskho kltera pispla cyrilometodjsk a velkomoravsk tradice. Poprv je mstn ztotonn kltera s velkomoravskm Veligradem obsaeno v Dalimilov kronice i v kronikch a legendch doby Karla IV. Arel kltera s jednm z nejvtch kostel v eskch zemch pat k vznamnm kulturnm pamtkm dokldajcm rovn vvoj architektury a vtvarnho umn od pozdn doby romnsk a do souasnosti. Vznam Velehradu v naich nrodnch djinch podtrhla i nvtva papee Jana Pavla II. v dubnu 1990.

Pamtnk Velk Moravy

    Budova Pamtnku Velk Moravy ve Starm Mst u Uherskho Hradit kryje zklady prvn objeven a uznan stavby - kostela z doby velkomoravsk. Tento kostel byl vystavn v polovin 9. stolet na starm, pvodn pohanskm pohebiti, jeho potky sahaj a do 7. stolet. Zanikl potkem 10. stolet, ale kolem jeho trosek se pohbvalo jet nkolik destek let. Dal archeologick vzkumy pinesly mnoho novch poznatk, s nimi se meme seznmit ve stl expozici. Od roku 1986 je budova Pamtnku ve sprv Slovckho muzea v Uherskm Hraditi, expozice nle Moravskmu zemskmu muzeu v Brn.

    Veejnosti voln pstupn jsou archeologick lokality - Nrodn kulturn pamtky Star Msto - pitlky s pdorysem velkomoravskho kostela, Sady - pitlky se zklady komplexu chrmovch velkomoravskch staveb, Modr u Velehradu s rekonstruovanm pdorysem velkomoravskho kostela a Hradisko sv. Klimenta u Osvtiman rovn se zklady velkomoravskho kostela. Podrobn informace lze zskat u sprvce lokalit, jm je Slovck muzeum v Uherskm Hraditi.

Slovck Muzeum

    Dstojnm stnkem vtvarnho umn v Uherskm Hraditi je nov rekonstruovan Galerie Slovckho muzea v Otakarov ulici. Tato instituce sdl v pekrsn a historicky cenn budov z 18. stolet, postaven dle pln Leandra Anquisoly a Jacoba Albla. Ve stl expozici najdeme skvosty vtvarnho umn jihovchodn Moravy, v ostatnch slech pak vstavy eskch i zahraninch umlc. Kulturn ivot galerie dopluj rozlin vstoupen a koncerty jak pmo ve vstavnch slech, tak v pvabnm baroknm ndvo budovy.

Muzeum Jana Amose Komenskho

    Celosttn vznamn a nvtvnicky zajmav je Muzeum Jana Amose Komenskho v Uherskm Brod, kter pln sv posln jako specializovan muzeum pro historii Uherskobrodska a zejmna jako vdeckovzkumn dokumentan stedisko esk republiky pro ivot a dlo J. A. Komenskho. Tomuto veliknovi naich djin je vnovna rovn zdej nov rozshl stl expozice, v dalch prostorch je mono shldnout vstavy etnografick, historick i vtvarnho umn. I v tomto muzeu meme vidt a slyet adu rznch vystoupen a koncert.

Zmek Nov Svtlov

    Dominantou Bojkovic a irokho okol je zmek Nov Svtlov. Pvodn byl vystavn jako gotick hrad v roce 1480, v roce 1576 byl pestavn do renesann podoby. Po ztrt obrann funkce slouil jako reprezentan sdlo lechty v zmeckm stylu anglick tudorsk gotiky. V hornch prostorch zmku je situovno Muzeum Bojkovicka s cennmi historickmi a nrodopisnmi sbrkami.

linkalinka 
HiTech
www.hradiste.cz
Ve spolupráci s firmou HiTech Media
a Okresní hospodářskou komorou

Zpracoval Stanislav Lopata
info@hradiste.cz
Od 8.4.2004:
TOPlist

linka
  Doporučte náš web svým přátelům
  Podmínky reklamy na serveru


  hudba.hradiste.cz
hudba.hradiste.cz

server pro amatérské hudebníky a zpěváky s databází textů písní, midi souborů a not, fotografie interperů, atd.

  
  SMS BRÁNY:
       O2 -  VODAFONE -  T-MOBILE

  MyMiniCity

  Polední menu v UH:  MENÍČKA

Nové rubriky na serveru:
bod Teploty v UH 16.1.2003 - Měření aktuálních teplot v centru Uh.Hradiště, ukládání do databáze, zpracování grafů, ...
bod Virtuální procházka městem 21.6.2002 - Zatím je zpracováno 301 záběrů z centra města Uh.Hradiště a další stovky na zpracování ještě čekají ...
bod SMS centrum sms.hradiste.cz
16.4.2001 - Tato služba umožnuje odesílání SMS a vedení osobního adresáře často používaných čísel ...
bod Vtipy na mail
4.3.2001 - Tato služba umožnuje zaregistrování e-mailu, na který bude každý den v určenou hodinu zasílán náhodně vybraný vtip, fór, anekdota nebo kameňák...
bod Svátky na mobil
23.2.2001 - Zapomínáte, kdy slaví Vaši přátelé své jmeniny ? Tato služba umožnuje zaregistrování mobilního čísla nebo e-mailu, na které bude každý den v určenou hodinu zasíláno upozornění na svátek pro dnešní a příští den.
bod Klima v UH
8.12.2000 - KLIMA v UH - grafy teplot a srážek v Uherském Hradišti za poslední měsíce. Údaje zpracovává a grafy vytváří Ing. Lang
bod Hry
1.11.2000 - HRY - výběr zajímavých her - programováno v javě a javascriptu
bod Fotogalerie
19.8.2000 - FOTOGALERIE - Historické památky královského města Uherského hradiště s popisem - česky, anglicky, německy.
bod Námořní bitva
6.8.2000 - Námořní bitva - on-line verze hry známé každému již od mládí, kdy se hrávalo na čtverečkovaném papíře a často i pod lavicí...
bod Cyklotrasy
23.7.2000 - Turistika na kole - 25 cyklotras po území Moravy s popisem trasy a grafem výškového převýšení.
bod Baťův kanál
9.7.2000 - Baťův kanál na řece Moravě je historická vodní cesta nyní s deseti funkčními plavebními komorami a v současné době splavná od Otrokovic až ke Strážnici.
bod Lidové kroje na Slovácku
8.7.2000 - Lidové kroje na Slovácku
bod Chráněná území
6.7.2000 -Chráněná území v okrese Uh.Hradiště
bod Statistika
5.7.2000 - Statistika navštěvnosti serveru za posledních 12 měsíců