Území okresu Uheského Hradiště leží v jihovýchodní části České republiky. Má tvar nepravidelného lichoběžníku, děleného tokem řeky Moravy na menší - západní část s úpatím Chřibů a rozsáhlejší - východní část s úpatím Bílých Karpat. Je obklopeno okresem Zlín, Kroměříž, Hodonín a Trenčín, s nímž tvoří hranici mezi ČR a SR.

    Rozloha okresu je 992 km2. Velikostí rozlohy se okres Uh. Hradiště řadí na 40.místo ze 76 okresů České republiky. Z uvedené výměry připadá 61 % na zemědělskou půdu, 29,7 % tvoří lesy, 1,3 % vodní plochy, 6,1 % ostatní plochy a 1,9 % zastavěné území. Hospodářská plocha okresu činí 57,8% jeho rozlohy. Nejvyšší bod okresu je vrchol Velké Javořiny v Bílých Karpatech - 970 m n.m., nejnižší bod je hladina Moravy v Uherském Ostrohu - 173 m n.m. Průměrná výška je 318 m n. m.

    Klimaticky spadá většina území do teplé oblasti charakterizované dlouhým suchým létem, teplým jarem a podzimem a krátkou suchou zimou. Pouze malá část Bílých Karpat leží v oblasti charakterizované velmi krátkým, vlhkým a mírně chladným létem a dlouhou, mírně vlhkou zimou. Nejsušší jsou v okrese nejnižší části v Dolnomoravském úvalu a podhůří Chřibů, nejdeštivější naopak svahy a vrcholy Bílých Karpat. Průměrná roční teplota okresu se pohybuje okolo 8 °C, v lednu -2,5°C, v červenci 17,5°C a průměrný roční úhrn srážek činí 615mm.

    Počtem obyvatel se okres řadí na 18. místo v ČR a na 5. místo v bývalém Jihomoravském kraji (za okresy Brno-město, Brno-venkov, Zlín a Hodonín). Poslední statistické informace k 31.12.1995 uvádí stav obyvatel v okrese 145 705 osob (z toho 71 065 mužů a 74 640 žen). Sídelní strukturou se vyznačuje převahou velkých obcí s 1000 až 9999 obyvateli. Podle počtu obcí , kterých je 78, patří mezi okresy s nižší hustotou obcí.

Obce městského charakteru jsou:

• okresní město Uherské Hradiště (počet obyvatel 27 566)
• Uherský Brod (17 965)
• Staré Město (6 845)
• Kunovice (5 168)
• Bojkovice (4 919)
• Uherský Ostroh (4 547)
• Hluk (4 356).

• Uherskohradišťsko se střediskem v Uherském Hradiště
• Uherskobrodsko se střediskem v Uherském Brodě.

    Okres oplývá bohatou historií, jež sahá do dávné minulosti. Již ve starší době kamenné se na území dnešního okresu zdržovali pravěcí lidé, jak dokládají archeologické nálezy v Bánově, Bojkovicích či Ostrožské Nové Vsi. Od střední doby kamenné zaznamenáváme po celém území okresu doklady o osídlení a způsobu života pravěkých lidí.

    Okres Uherské Hradiště vstoupil do dějin našich národů zvlášť významně v období slovanského osídlení. Svědčí o tom řada nálezů v četných lokalitách, ale zejména existence jednoho z největších center Velké Moravy na území Starého Města a okolí. Bohatost nálezů nasvědčuje, že ve druhé polovině 9. století se velkomoravská sídlištní aglomerace vyrovnala, ba dokonce i předčila obdobná centra tvořících se feudálních států v západní Evropě. O vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších obyvatel svědčí nejen nálezy tavících pecí, nářadí, keramiky, zbraní a šperků, ale také pozůstatky zděné sakrální architektury, které byly odkryty v pěti lokalitách na území okresu. Pro svůj nesmírný historický význam byly vyhlášeny národními kulturními památkami a ve Starém Městě byl na nejvýznamnější lokalitě vybudován Památník Velké Moravy.

    Po zániku Velkomoravské říše ustupuje oblast našeho okresu v dějinách státu poněkud do pozadí. Na přelomu 12. a 13. století byl moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem založen cisterciácký klášter na Velehradě, do něhož byli v r. 1205 povolání mniši ze západočeského kláštera v Plasích. Nejprve byl umístěn ve Velehradu (Starém Městě), později přeložen na vhodnější místo - do nynější obce Velehrad. Založení kláštera mělo nesmírný význam hospodářský, neboť cisterciáci pečovali o rozvoj svých statků a kolonizaci území.

    Období 13. století je pro území okresu nesmírně významné, neboť tehdy byla založena dvě nejvýznamnější města Uherské Hradiště a Uherský Brod. Přemysl Otakar II. založil v roce 1257 na ostrově v řece Moravě, v blízkosti brodu, město a pevnost, jejímž posláním bylo bránit vpádům do vnitrozemí českého státu. Město, zpočátku označované jako Nový Velehrad, získalo postupně název Hradiště s přívlastkem Uherské.

    Další vhodné místo k založení města (Uherského Brodu) leželo na obchodní cestě přes řeku Olšavu, kde se od pradávna vybíralo clo v místě řečeném Brod (v rozmezí let 1254 - 1262).

    Význam pevnostního systému, vybudovaného na východní hranici českého státu se projevoval téměř po celé feudální období. Již od 14. století se území okresu stalo cílem nájezdů vojsk Matouše Čáka Trenčanského. Po značnou část 15. století byl zdejší kraj sužován válkami a boji, nejprve husitských vojsk, později válkami mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Do tohoto období spadá významná výsada, které se dostalo Uherskému Hradišti. Toto královské město po celou dobu zachovávalo věrnost českému panovníkovi a odolávalo nepřátelským nájezdům. Po uzavření mírových smluv ocenil tehdejší vládce Moravy, král Matyáš, jeho věrnost a statečnost udělením nového městského znaku a právem pečetit listiny červenou pečetí, což byla výsada dosud přístupná jen nejvyšším šlechticům v zemi.

    Poměrně klidnější období pro kraj znamenalo 16. století, kdy města i vesnice měly dostatek prostoru pro rozvoj obchodu a výrobní činnost, ale i pro svobodné projevy svého přesvědčení. Z této doby se datuje název zdejšího kraje Zahrada Moravy i přechod značné části obyvatelstva od katolictví k protestantismu.

    Těžké období pro obyvatelstvo přineslo 17. století. Území okresu opustily významné osobnosti z řad protestantů, které prchaly před násilnou rekatolizací. K nejvýznamnějším z nich patřil zdejší rodák, světově proslulý filozof, teolog a pedagog, učitel národů Jan Amos Komenský.

    Závěrečná století feudálního období zvýšila závislost zdejšího kraje na centru upevňující se habsburské monarchie Vídni. Projevovalo se to nejen odchodem pracovních sil do "Rakous" za prací ( po zrušení nevolnictví v roce 1781), ale i rozšiřováním kontaktů místní, rodící se drobné buržoazie po vybudování tzv. Severní dráhy (Vídeň - Krakov).

    V době nastupujícího kapitalismu se Uherské Hradiště stalo významným správním centrem, sídlem krajských úřadů. V roce 1884 zde byla zřízena první česká střední škola na jihovýchodní Moravě, kam přicházeli studovat žáci i z blízkého Slovenska. Postupně se z města stalo významné kulturní a společenské centrum, které rádi a často navštěvovali výtvarní umělci, hudební skladatelé a spisovatelé.

    Na sklonku 19. a na počátku 20. století dochází i k budování drobného průmyslu, zaměřeného zejména na zpracování zemědělských produktů, významnější průmyslové závody však byly v okrese vybudovány teprve na počátku druhé poloviny 20. století. Z původně zaostalého zemědělského kraje se podařilo vybudovat zemědělsko - průmyslový okres, který v současné době, v období tržní ekonomiky, plní významnou ekonomickou funkci v rámci celého regionu Slovácka - blíže viz. Ekonomika a podnikatelská sféra okresu.

    Bohatá historie okresu se promítá v dochovaných (resp. objevených), četných historických a tím i turisticky zajímavých památkách a kulturních pamětihodnostech. Zachovala se a dodnes udržuje řada poutavých obyčejů a zvyků, jež přitahují návštěvníky ze širokého okolí - a mnohé z nich jsou dnes celostátně proslulé.

    Nejsevernější národopisná oblast Slovácka, hradišťský okres, je pro své návštěvníky přitažlivý v neposlední řadě i množstvím historických pamětihodností a kulturních aktivit. Nejvíce historických památek je soustředěno v obou největších městech (Uh. Hradišti a Uh. Brodu), další se nacházejí po celém území okresu.

    V Uherském Hradišti vytváří přirozenou dominantu Masarykova náměstí barokní kostel sv. Františka Xaverského s přilehlým areálem bývalé jezuitské koleje a gymnázia. Protější stranu náměstí zdobí dva nejkrásnější domy ve městě, renesanční dům "U Slunce", dnes Hotel Fojta a barokní lékárna "U zlaté koruny" s černou sgrafitovou výzdobou. V jejich blízkosti stojí jedna ze dvou zajímavých kašen ve městě, barokní kašna v italském stylu z počátku 18. století. Druhá barokní kašna z konce 17. století je umístěna na Mariánském náměstí v blízkosti barokního morového sloupu z 18. století. Areál františkánského kostela a kláštera, založeného koncem 15. století a přestavěného v 17. a 18. století, se nachází rovněž na Mariánském náměstí. Nejznámějším pozůstatkem původního kamenného středověkého městského opevnění je tzv. Matyášova brána, ležící v parku v blízkosti nádraží ČSD, zbytky kamenné hradby lze nalézt ještě na několika místech ve městě. K nejstarším stavbám ve městě patří gotická kaple sv. Alžběty ve Vodní ulici, založená v roce 1362 a přestavěná v 17. století.

    Rovněž v Uherském Brodu nalezneme řadu pamětihodností. Namátkou můžeme upozornit na řadu měšťanských domů či zbytků městských hradeb, barokní farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, postavený v letech 1717 - 1733 podle návrhů Domenica Martinelliho, v němž se nacházejí cenné obrazy a sochy, dominikánský kostel, barokně přestavěný na počátku druhé poloviny 17. století, barokní mariánský sloup z 18. století, tzv. Panský dvůr s arkádovým dvorem a kamennými portály, postavený po roce 1690, barokní kašnu se sochou sv. Floriána a architektonicky zajímavý komplex budov Muzea Jana Amose Komenského, v němž se nachází barokní sloupová síň z roku 1705.

    Z celé řady dalších kulturních památek okresu Uherské Hradiště zde můžeme namátkově dále připomenout původně dřevěnou, později kamennou tvrz v Hluku, pomník údajného rodáka - učitele národů J. A. Komenského v Komni, skanzen v Tupesích, soustavu starých vinných sklepů ve Vlčnově a zámek v Uherském Ostrohu.

Hrad Buchlov

    Dominantou pohoří Chřiby, ležícího v západní části okresu, je hrad Buchlov, jehož počátky se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým panovníkem jako strategicky obranná pevnost středního Pomoraví a správní středisko se soudní pravomocí tzv. loveckým právem. Patří k nejvýznamnějším památkám české ranné gotiky. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Od konce 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, od 16. do 18. století se v jeho vlastnictví vystřídaly moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zástřizl a z Petřvaldu. Posledními držiteli Buchlova se stala v roce 1800 hraběcí rodina Berchtoldů, jejichž zásluhou vzniklo v prostorách hradu muzeum přístupné již od poloviny 19. století veřejnosti. Do vlastnictví státu přešel hrad v roce 1945. Dnes v něm můžeme shlédnout dobové interiéry spolu s přírodovědnými sbírkami a bohatou knihovnou.

    Opravdovým architektonickým skvostem je zámek v Buchlovicích, který dal zbudovat Jan Dětřich z Petřvaldu ve slohu pozdní renesance italským stavitelem Domenicem Martinellim na přelomu 17. a 18. století. Vnitřek zámku je bohatě zdoben freskami,a také štukami z dílny Baltazara Fontany ve slohu ranného baroka. Salony jsou vybaveny nábytkem ve stylu Ludvíka XV. a XVI. Rodinné portréty i četné umělecké předměty vyplňují a zdobí místnosti tohoto panského sídla. Zámek je obklopen překrásným parkem se schodišti, terasami, obeliskem, bazeny a kamennými vázami. Jeho velkou ozdobou je množství vzácných exotických stromů a keřů. Odbornou péči o hrad a zámek zajišťuje Památková správa Buchlovice.

    V posledním období stále většího významu nabývá poutní místo Velehrad s klášterem, kostelem a rozsáhlým komplexem pozůstatků románskogotických staveb. K mimořádné popularitě velehradského kláštera přispěla cyrilometodějská a velkomoravská tradice. Poprvé je místní ztotožnění kláštera s velkomoravským Veligradem obsaženo v Dalimilově kronice i v kronikách a legendách doby Karla IV. Areál kláštera s jedním z největších kostelů v českých zemích patří k významným kulturním památkám dokládajícím rovněž vývoj architektury a výtvarného umění od pozdní doby románské až do současnosti. Význam Velehradu v našich národních dějinách podtrhla i návštěva papeže Jana Pavla II. v dubnu 1990.

    Budova Památníku Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště kryje základy první objevené a uznané stavby - kostela z doby velkomoravské. Tento kostel byl vystavěn v polovině 9. století na starém, původně pohanském pohřebišti, jehož počátky sahají až do 7. století. Zanikl počátkem 10. století, ale kolem jeho trosek se pohřbívalo ještě několik desítek let. Další archeologické výzkumy přinesly mnoho nových poznatků, s nimiž se můžeme seznámit ve stálé expozici. Od roku 1986 je budova Památníku ve správě Slováckého muzea v Uherském Hradišti, expozice náleží Moravskému zemskému muzeu v Brně.

    Veřejnosti volně přístupné jsou archeologické lokality - Národní kulturní památky Staré Město - Špitálky s půdorysem velkomoravského kostela, Sady - Špitálky se základy komplexu chrámových velkomoravských staveb, Modrá u Velehradu s rekonstruovaným půdorysem velkomoravského kostela a Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman rovněž se základy velkomoravského kostela. Podrobné informace lze získat u správce lokalit, jímž je Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.

    Důstojným stánkem výtvarného umění v Uherském Hradišti je nově rekonstruovaná Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici. Tato instituce sídlí v překrásné a historicky cenné budově z 18. století, postavené dle plánů Leandra Anquisoly a Jacoba Albla. Ve stálé expozici najdeme skvosty výtvarného umění jihovýchodní Moravy, v ostatních sálech pak výstavy českých i zahraničních umělců. Kulturní život galerie doplňují rozličná výstoupení a koncerty jak přímo ve výstavních sálech, tak v půvabném barokním nádvoří budovy.

    Celostátně významné a návštěvnicky zajímavé je Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, které plní své poslání jako specializované muzeum pro historii Uherskobrodska a zejména jako vědeckovýzkumné dokumentační středisko České republiky pro život a dílo J. A. Komenského. Tomuto velikánovi našich dějin je věnována rovněž zdejší nová rozsáhlá stálá expozice, v dalších prostorách je možno shlédnout výstavy etnografické, historické i výtvarného umění. I v tomto muzeu můžeme vidět a slyšet řadu různých vystoupení a koncertů.